„Gratuluji, jste těhotná,“ řekl lékař.

Maeve Sterlingová překvapeně zvedla hlavu. Obličej jí v mžiku zalila červeň.

Ona byla skutečně těhotná?!

Po třech letech manželství konečně čekala dítě s Vaughnem Thornem.

Maeve byla štěstím bez sebe a nemohla se dočkat, až mu tu radostnou novinu oznámí.

Když mu však zavolala, nikdo to nezvedal. Poté, co se zeptala svého řidiče, zjistila, že se Vaughn vrátil do sídla Thorneových na okraji města, aby tam dnes uspořádal banket.

Bankety pořádané v sídle Thorneových byly obvykle soukromé, a tak Maeve předpokládala, že pozvanými hosty jsou jejich společní přátelé. Vaughn ji obvykle rozmazloval, takže nad tím nijak nepřemýšlela, popadla kabát a bez váhání vyrazila k rodinnému sídlu.

Maeve se cestou hladila po podbřišku a nemohla se přestat usmívat.

Jakmile dorazila k sídlu, okamžitě vystoupila z auta, ale u dveří ji zastavil Edgar.

Edgar byl starý komorník, který pro Vaughna pracoval už mnoho let. Jeho postoj k Maeve byl v tu chvíli poněkud opovržlivý a zdálo se, že k ní už nechová žádnou úctu. Chladným tónem řekl: „Paní, nemůžete vstoupit.“

Maeve na něj nechápavě hleděla a náhle pocítila neklid.

Podobného opovržení a posměchu se jí dostávalo často, když se za Vaughna poprvé provdala.

Všichni si mysleli, že je to jen chudá dívka, které se podařilo vyšplhat na společenský žebříček, ale nikdo nečekal, že je ve skutečnosti váženou dcerou prominentní rodiny Sterlingových z Grandcrestu.

Od svých tří let, kdy se ztratila, se pro svou rodinu stala naprostým cizincem.

Nikdo jí nevěnoval pozornost, ani když podstoupila všechny ty útrapy a cestovala z malého městečka na venkově do velkoměsta jako Grandcrest, aby svou rodinu našla!

Naopak, když se Maeve, biologická dcera Sterlingových, konečně shledala se svými rodiči, všichni ji obviňovali z pletichářství. Nazývali ji viníkem zodpovědným za zničení šťastného života rodiny Sterlingových!

Ale bylo snad špatné, že prostě jen chtěla vidět své rodiče?

Odpověď dostala, když jí matka vlepila facku. Opovržlivé a posměšné pohledy rodiny Sterlingových si vzala k srdci. Výraz v jejich očích byl přesně stejný jako ten, který teď viděla u Edgara…

O rodinu Sterlingových se už nechtěla starat, ale Edgar…

Nemohla pochopit, proč se na ni takhle dívá někdo, kdo pracuje tak blízko Vaughna.

Maeve zavřela oči a v mysli se jí vybavila Vaughnova pohledná, ostře řezaná tvář.

Před třemi lety, když byla na dně a cítila se nejvíc bezradná, se Vaughn objevil v sídle Sterlingových, aby ji požádal o ruku a odvedl ji z jejího chladného a lhostejného domova. Od té doby se stal jejím vysvobozením.

Kdykoli pocítila sebemenší neklid, pomyšlení na něj jí dodalo obrovskou sílu.

Byl jejím světlem na konci tunelu.

Maeve se zhluboka nadechla, a když znovu otevřela oči, byla už klidná.

Už nebyla tou dcerou Sterlingových, kterou mohl každý šikanovat, ale Vaughnovou manželkou. Byla jeho nejmilovanější ženou. Měla dostatek sebevědomí, aby čelila veškerému opovržení.

Narovnala se a ani pokorně, ani povýšeně řekla: „Edgare, jdu za Vaughnem.“

Myslela tím, aby šel a dal Vaughnovi vědět, že ho chce vidět.

Edgar se však posměšně ušklíbl a řekl: „Dnešní host je velmi důležitý a já s ním teď nemohu mluvit.“

Edgarův neoblomný postoj způsobil, že se Maeve sevřelo srdce. Bezděky se kousla do spodního rtu; byla si bolestně vědoma, že tento banket není jen tak.

Edgarovo rázné odmítnutí mohlo být jen na Vaughnovo přání.

Maeve se podívala na sídlo Thorneových před sebou, do kterého v minulosti vstoupila nesčetněkrát. Teď jí byl vstup zcela znemožněn a v jejích očích se znovu objevil panický strach. Najednou už nenašla odvahu jít dovnitř.

Maevino manželství s Vaughnem začalo narychlo; poprvé se setkali až v den, kdy přišel do sídla Sterlingových s nabídkou k sňatku. Nicméně Vaughn k ní během těch tří let nikdy nepromluvil hrubě. Nebylo přehnané říct, že kdyby si Maeve přála modré z nebe, Vaughn by našel způsob, jak jí ho snést.

Proto Maeve nechápala, proč nesmí na relativně soukromý banket.

Zkusmo pohlédla na Edgara, ale ten ji znovu rázně odmítl.

Už dál neváhala, potlačila neklid v srdci, otočila se a požádala řidiče, aby ji odvezl zpět do vily Crestmont, kde žila sama s Vaughnem.

Vyjde to nastejno, když na něj počká doma…

Vaughn se naštěstí také zanedlouho vrátil.

Maeve byla trochu překvapená, že banket skončil tak brzy, ale i tak mu spěchala naproti a převzala od něj kabát.

Poté se jakoby mimochodem zeptala: „Koho jsi dnes na ten banket pozval? Proč se o hosta musel starat i Edgar?“

Vaughnovy oči okamžitě zledovatěly.

Takový pohled Maeve u něj ještě nikdy neviděla.

Jako by je náhle rozdělil ledovec a ona zůstala stát na místě jako přimrazená.

„Vaughne, co se děje?“

Maeve byla trochu vystrašená, ale ani v nejmenším neustoupila.

Stále ji mátlo, kdo byl tím dnešním pozvaným hostem.

Dokonce i Edgar tam byl. Maeve o banketu vůbec nic nevěděla a neměla ani právo vstoupit do domu. Navíc měla pocit, že tam Edgar byl speciálně proto, aby jí v tom zabránil.

Jako by tam mohl vstoupit kdekdo, kromě ní.

Vaughn se podíval do jejích tvrdohlavých očí a tiše si povzdechl.

Vždycky věděl, že Maeve je velmi silný člověk, i když působí nesmírně jemně.

Náhle se usmál s nádechem něhy v očích a odpověděl: „Nic se neděje, byl to jen starý přítel.“

Starý přítel? To bylo všechno?

Maeve zaťala pěsti tak pevně, až jí zbělely dlaně.

Možná proto, že jí Vaughn nikdy předtím takhle nelhal, cítila Maeve stále větší neklid.

Nakonec však radost z těhotenství přebila všechny její pochybnosti.

Čekali dítě, tak co jiného by se nedalo postupně vyřešit?

Nejdůležitější teď bylo říct mu tu dobrou zprávu: brzy se stane otcem!

Maeve se vzpamatovala, vytáhla zprávu o těhotenském testu, schovala ji za záda, nervózně se na Vaughna podívala a řekla: „Vaughne, chci ti něco říct!“

Když vycházela z ložnice, v přílišném vzrušení zavrávorala a málem uklouzla.

„Pomalu.“ Vaughn rychle vykročil vpřed, aby ji zachytil. Odhrnul jí vlasy za uši. Měl ostře řezané rysy a působil přísně, ale v jeho očích byla vidět něha.

Nakonec se hluboké a složité emoce v jeho očích změnily v klid a zůstal v nich jen nádech odhodlání. „Posaď se. Já ti musím také něco říct.“

Světlo z křišťálového lustru dopadalo na jeho tvář, vykreslovalo jeho hladkou čelist a vysoký kořen nosu a odhalovalo jeho eleganci a ušlechtilost. Zdálo se, že vyzařuje světlo, takže z něj Maeve nemohla spustit oči.

A přesto k ní byl takový muž vždycky tak něžný.

Maeve se při pomyšlení na to, jak na ni byl v minulosti hodný, neudržela a objala ho kolem krku. Dojatě řekla: „Můžeš začít první.“

V jejích jasných a zářivých očích byl neskrývaný obdiv a její pohyby způsobily, že Vaughnův tělo ztuhlo.

Klidně jí sundal ruce z ramen a zvětšil mezi nimi vzdálenost, jako by si nebyli blízcí.

Maeve pocítila ještě větší neklid a rty jí téměř zbělely, jak se do nich silně kousla.

Zaťala pěsti, nervózně se na Vaughna podívala a zeptala se: „Vaughne… Co přesně mi chceš říct?“

Vaughn k ní klidně vzhlédl, ale ve skutečnosti viděl někoho jiného.

Veru Sterlingovou.

Byla to Maevina mladší sestra, kterou Maeve nikdy nepotkala; ta žena se Maeve velmi podobala.

Ve skutečnosti to byla Vera, koho Vaughn skutečně miloval.

A teď byla Vera zpět.