Vaughnovi sevřelo srdce bolestí, když si vzpomněl, jak po něm Vera na banketu neustále pokradmu pokukovala. Přesto se mu neodvážila podívat přímo do očí.

Před třemi lety, když se Maeve chopila iniciativy a shledala se se svými rodiči, narušila klid, který rodina Sterlingových měla po osmnáct let. Vera, která byla adoptována poté, co se Maeve ve třech letech ztratila, byla do toho zmatku vtažena také.

Její nadměrná úzkost u ní vyvolala rakovinu žaludku.

Vaughn však tehdy o ničem nevěděl.

Věděl jen, že Vera odjela sama do zahraničí, a tak po ní začal celý měsíc šíleně pátrat, ale nikdy o ní neslyšel žádnou zprávu.

Vzal to jako signál, že se s ním Vera chce rozejít. Proto se v návalu hněvu oženil s Maeve, která vypadala velmi podobně jako Vera. O tři roky později konečně zjistil, že Vera trpěla rakovinou žaludku, ale snášela to sama ze strachu, že by ho pravda trápila.

Poslední tři roky si Maeve užívala všeho, co původně patřilo Veře.

Nastal čas, aby se vše vrátilo na začátek.

Jeho oči postupně chladly a on pevně řekl: „Maeve, rozvedeme se.“

Místností se rozlil chlad. Maeve v obličeji náhle zbledla a vší silou se chytila pohovky, aby se nezhroutila.

Rozvod?!

Slyšela dobře?

„Vaughne…“ Maeve byla mrtvolně bledá. Třesoucím se hlasem se zeptala: „Co… co jsi to řekl?“

„Řekl jsem, že se rozvedeme,“ zopakoval Vaughn s jistotou.

Maeve na něj nevěřícně hleděla a křečovitě svírala zprávu o těhotenském testu. Papír se zdál být ostrým trnem, který ji prudce bodl do dlaně. Zasáhla ji intenzivní bolest, díky které pochopila, že to není sen a že to, co se před ní děje, je skutečné.

Chtěla se ho zeptat proč, ale nedokázala ze sebe vydat ani hláska.

Jako by jí v plicích kroutil nůž a ta nesmírná agónie způsobila, že ztratila hlas.

Obličej jí zpopelavěl. Po hodné chvíli se s prachem strachu i naděje v očích zeptala: „Ty žertuješ? Je dnes apríl?“

V rozrušení uvolnila sevření pomačkané zprávy o těhotenství a snažila se ji vyhladit. Chtěla mu říct, aby přestal žertovat, že čekají dítě.

Dítě bylo křehké a takový šok by neuneslo.

To, co však Vaughn řekl vzápětí, její pohyby zastavilo.

„Maeve, proč na to prostě v klidu nepřistoupíš?“ Možná proto, že si uvědomil svůj chladný tón, nebo snad kvůli jejím uslzeným očím, které ho bodaly u srdce, se Vaughn na okamžik odmlčel, než pokračoval. „Rozvodová smlouva už je vypracovaná. Tenhle dům zůstane tobě a jako odškodné ti dám třicet milionů dolarů. Pokud ti to přijde málo, můžu ti dát víc.“

Jeho zdánlivě velkorysý návrh v sobě skrýval nekonečný chlad.

Maeve měla oči navrch hlavy, protože nemohla uvěřit; nemohla uvěřit, že ten člověk před ní je manžel, se kterým žila tři roky!

Jak mohl ukončit jejich manželství tak klidnými a chladnými slovy?

Maeve byla stále zmatenější. Náhle se jí na okamžik zatočila hlava.

Pochopila však, že nemá smysl mu tu zprávu o těhotenském testu ukazovat.

Maeve se kousla do spodního rtu tak silně, až v ústech ucítila kovovou chuť krve, ale bolest nevnímala. Jeho slova se jí v mysli ozývala stále dokola.

Vaughn se podíval na Maeve, která byla v šoku a nešťastná. V očích se mu mihl záblesk soucitu.

Nakonec se však ovládl a nasadil chladný výraz.

Věděl moc dobře, že je v neprávu.

Maeve možná skutečně považovala jeho laskavost k ní za lásku.

Ale ve skutečnosti, kdykoli viděl Maeve, nemohl si pomoct a viděl v ní Veru.

Proto k ní musel být laskavý.

Proto jednal tak impulzivně a šel do sídla Sterlingových požádat Maeve o ruku v den, kdy ztratil naději, že najde Veru.

Musel uznat, že Maeve byla v posledních třech letech skvělou manželkou.

Byla tak hrdá, že by pravděpodobně nedokázala přijmout fakt, že byla jen náhradou.

Proto jí Vaughn neřekl, že Vera je ta, kterou skutečně miluje, natož aby vysvětlil skutečný důvod rozvodu.

Bylo mu Maeve líto a zároveň se cítil trochu provinile.

Potlačil ten zvláštní pocit v srdci, vzpamatoval se a klidně se podíval na Maeve, která usedavě plakala. Pak pokračoval: „Tehdy jsi dokázala klidně přijmout naše manželství, i když jsme se nikdy předtím neviděli. Stejně tak bys měla klidně přijmout i ten rozvod.“

Byla velmi silná.

Vaughn věřil, že to zvládne.

„Ty hajzle!“ Maeve nakonec ztratila kontrolu nad svými emocemi, a to až tak, že se jí těžce dýchalo.

Měla mu toho tolik co říct a tolik otázek. Když však viděla, že jeho oči už nejsou tak něžné jako dřív, bylo to jediné, co se jí vydralo z hrdla.

Jak mohl jejich vztah takhle zjednodušit?!

Tohle manželství pro ni bylo kdysi záchranou.

A pokud jde o konec tohoto manželství…

Stane se rozvod jejím hrobem?

Ne, to nesmí.

Stále měla dítě.

Stále měla své zkušenosti, které za ty tři roky nasbírala, a vědomosti z neustálého učení.

Už nebyla tou dcerou Sterlingových, která byla vydána na milost a nemilost ostatním. Teď měla dost síly na to, aby se o sebe postarala sama.

Nesmí se plazit.

Neměla by plakat a prosit Vaughna, aby nebyl tak neúprosný.

Vztah, o který by musela prosit, neměl smysl. Nechtěla ho a Vaughnovi by se její chování stejně nelíbilo.

Maeve zaťala pěsti tak silně, až se jí nehty zaryly do dlaní a vyvolaly ostrou bolest.

Po dlouhé době Vaughn uslyšel její zlomený, ale odhodlaný hlas. „Dobře, rozvedu se s tebou.“

Bylo to stejné jako před třemi lety, když se s ním setkala v sídle Sterlingových a řekla „ano“.

Tehdy mu okamžitě dovolila, aby ji oslovoval křestním jménem, Maeve, a myslela si, že na tom není nic špatného a že by bylo hezké, kdyby ji ten muž oslovoval důvěrně.

Kdyby to mohla udělat znovu, řekla by mu, aby jí místo toho říkal „slečno Sterlingová“.

Každý se nakonec musí vrátit na své místo.

Nastal čas, aby se z tohoto snového manželství probudila.

„Děkuji ti, že jsi mi v posledních třech letech dopřál tak dokonalý a nezapomenutelný život.“

Tato vila byla plná hřejivých vzpomínek, od krabičky na kapesníky na stole až po design celého domu; všechen personál vybíral s ní, kousek po kousku.

Díky němu poznala, že i ji mohou ostatní milovat.

Maeve vstala z pohovky, otřela si slzy a zprávu o těhotenském testu dobře schovala. Ze všech sil se snažila jejich vztah ukončit v klidu.

Ale když vstávala, narazila do rohu pohovky. Tuhle pohovku z masivu pro ni Vaughn vyrobil osobně po dokončení úprav vily a ona se o něj tehdy mnoho dní bála, protože měl z té práce na prstech puchýře.

Tu pohovku pro ni vyrobil jen proto, že věděl, jak se jí stýská po tvrdé pohovce v domě jejích adoptivních rodičů.

Poté, co její adoptivní rodiče zemřeli při autonehodě, když jí bylo deset let, ji její takzvaní příbuzní vyhodili z domu. Maeve už nikdy neměla šanci pocítit to teplo domova.

Po tolika letech to ztracené teplo pocítila právě díky Vaughnovi.

Navždy si to bude pamatovat.

Bude se zoufale snažit udržet si to v paměti.

Nikdo k ní nikdy nebyl tak laskavý.

Ale proč?

Proč byl Vaughn právě teď k ní tak krutý?!