Dominic ji hned nepustil. Držela se ho, dokud se její zběsilé vzlyky nezměnily v pouhé chvění a dokud její dýchání nebylo s každým nádechem tak křečovité. Teprve pak se pohnul a podsunul jí paži pod nohy.

Lekla se, když ji zvedl ze země, a chytila se jeho košile jako záchranného lana.

„Klid, dračice,“ zamumlal hlasem tichým a klidným, přesto však s ocelovým podtónem. „Mám tě.“

Jeho vůně ji obklopi