Ložnici pohltily stíny, jediným světlem byla slabá jantarová záře lampy na vzdáleném stolku.

Dominic se dlouho zdržel u kraje postele a shlížel na Serenu. Spánek se jí sice konečně zmocnil, ale nebyl to ten pokojný druh spánku, který by pro ni chtěl.

Její tělo sebou stále slabě cukalo dozvuky paniky, rty měla pootevřené, jako by i v mrákotách bojovala o dech. Obočí měla svraštělé a řasy vlhké. Vyp