Nechám ho jeho suitě a najdu Vitalije na stejném místě u baru, kde jsem ho nechal. „Tak co?“ zeptá se, jakmile mě zahlédne.

Opřu se o pult a otočím se čelem k davu. „Zatím si nejsem jistý, o co jde, ale…“ „Chystají se potíže?“

Očima přejedu druhé mezipatro. Romanova parta zůstává ve stejném boxu, ale on sám zmizel.

„A pořádné.“

16

NORA

Cítím ho dřív, než ho uvidím. Zatuchlý pach síry a zvratků mě