„To jsem rád. A noční můry přestaly?“

Jace Hayes po mně střelí pohledem. „Jo. Už žádné nejsou.“

To už vím. Začal jsem v noci v nepravidelnou dobu postávat před Jaceovými dveřmi, jen abych se ujistil. Nora mě jednou přistihla a já předstíral, že mi někdo volal a musel jsem to vzít na chodbě.

O tyhle děti se už nadehetovala dost na jeden celý život. Je čas, abych tu zodpovědnost převzal já.

„Viktore