*Declanův úhel pohledu*

Když dojdeme k našemu stolu, odsunu pro Valentinu židli a můj bratr Caleb odsune židli pro Lucii. „Ahoj. Já jsem Caleb. Jsem Declanův bratr a beta.“

Lucia se plaše usměje: „Ráda tě poznávám.“

Ušklíbnu se. *Zabouchl ses do sestry mojí družky?*

*Cože? Ne. Jen jsem byl zdvořilý.*

*Myslíš, že mi uniklo, jak ses na ni právě podíval?*

*Chlape... to je fuk,* řekl Caleb a tváře se