AELIANA

Její vůně mi naplnila nos a já se otočila, hledíc na slabou, mihotavou rudou záři vycházející z jednoho místa. Bylo zvláštní, že jsem neslyšela ani tlukot jejího srdce.

„Ukaž se,“ řekl Voktor chladně.

Zamračila jsem se a ukázala na ni.

„Je tamhle, že ano?“

„Och? Ty mě vidíš?“ Její hlas v sobě nesl nádech prastarých časů.

„Jo, já nevidím ani hovno,“ prohlásil Voktor, stoupl si přede mě a št