„Pojď sem, Seryno.“ Oceánské oči sklouznou dolů, aby si vychutnaly plnost mého těla, a vášeň v jeho konečcích prstů, které mi něžně kloužou po bolavé kůži, mě naplňuje bezdechem, jaký nelze slovy vyjádřit.

Zdá se, že jeho slova se kolem mě rozléhají v ozvěně; pokoj, ve kterém ležíme, je náš, přímo u oceánu. Domov bez zábran, bez oken či dveří, který k nám přivádí konejšivou vůni vod. Její slanost