„Takže tam vážně pořád chceš pracovat?“ zeptala se Briar.

„Ano, potřebuju tu práci. And říkal, že servírky tanečky na klíně nedělají, jen striptérky,“ vysvětlila Maren.

„Jenom neser tam, kde jíš. Smrdí to průšvihem na sto honů. Ale sakra, ten je neuvěřitelně sexy!“ prohlásila Briar.

„Já vím. Jsem úplně v háji,“ povzdychla si Maren.

„Ale to je aspoň parádní způsob, jak být v háji!“ zasmála se Cass.

„Víš co, občas prostě nechápu, že jsi zdravotní sestra!“ zasmála se Maren.

Pátek konečně dorazil a Maren byla nervózní. Oblékla si černé tílko a ustřižené džínové kraťasy. Cass a Briar byly u ní v pokoji. Nemohly se shodnout na jejím oblečení.

„Vypadáš sexy,“ zhodnotila Cass.

„To ne,“ namítla Maren.

„Ukazuješ dost kůže na to, abys dostala dobré dýško, ale pořád jsi slušně zakrytá. A my budeme poblíž, kdybys potřebovala krýt záda,“ dodala Briar.

„Jo, jistíme tě,“ souhlasila Cass.

Maren odešla do baru. Když tam dorazila, chlap u dveří ji pustil dovnitř a vysvětlil jí, kde je kancelář. Maren došla ke dveřím a zaklepala.

„Dále,“ zařval Kael.

„Máš pro mě ty papíry?“ zeptala se Maren, když vstoupila.

„Posaď se. Potřebuju tvůj řidičák a kartu sociálního pojištění. A vyplnit tyhle papíry,“ vysvětlil Kael.

Maren vyplnila formuláře a podala mu řidičský průkaz a kartu sociálního pojištění. Kael si udělal kopie, vrátil jí je a všechny její papíry založil do složky.

„Takže teď mi asi ukážeš, kde co je? Máme čtyřicet pět minut, než dorazí ostatní na přípravu,“ zeptala se Maren.

„Napadá mě pár jiných věcí, které bych v těch čtyřiceti pěti minutách dělal radši,“ ušklíbl se Kael.

„Šukat s tebou nebudu,“ odsekla Maren.

„Škoda. Ale brzy. Trpělivost sice není moje silná stránka, ale prozatím na tu tvou hru přistoupím,“ zasmál se Kael.

„Já žádné hry nehraju,“ varovala ho.

„Tak mi pověz, proč vlastně chceš pracovat zrovna tady?“ zeptal se Kael.

„Chci mít jednou vlastní klub,“ vysvětlila Maren.

„Proč?“ zajímal se Kael.

„Mám vystudovaný podnikový management a chodila jsem na přednášky o financích. Také mám za sebou semestr obchodního práva,“ odpověděla Maren.

„Ne, myslím, proč zrovna klub?“ zeptal se Kael znovu.

„A proč ne?“ odvětila Maren.

„Proč klub?“ Kael už ztrácel trpělivost.

Maren si povzdychla. „Snadno se začnu nudit. Mám ráda rychlé tempo. Jakákoli normální práce by mě unudila k smrti a nakonec bych ji nenáviděla.“

„Ale jak ses rozhodla právě pro klub?“ vyzvídal Kael.

„Když mi bylo šestnáct, sehnaly jsme si s kamarádkami falešné občanky a pár kluků nás dostalo do jednoho klubu. Byla to ta nejnapínavější a nejzábavnější věc, jakou jsem kdy zažila,“ vysvětlila.

„Bylo to vzrušující a hrozně mě to bavilo. Hned mě napadlo, že kdybych tam pracovala, nikdy bych se nenudila a nikdy by mi to nepřipadalo jako obyčejná práce,“ vysvětlila Maren.

„Ale obnáší to spoustu tvrdé dřiny. Není to jen zábava a vzrušení,“ varoval ji Kael.

„Ano, to mi došlo, když jsem v barech a klubech začala pracovat. Ale názor jsem nezměnila. Rychle jsem zjistila, že mě ta dřina baví, protože zaměstnává moji mysl i tělo,“ odpověděla Maren.

„Pojď, ukážu ti to tu,“ zavelel Kael.

„Tohle je sklad, papírové potřeby a všechno kromě alkoholu je tady. Veškerý alkohol je v zadním skladu,“ vysvětlil.

„Má to vchod zvenku, což usnadňuje dodávky. Dbej na to, aby ty dveře byly pořád zamčené. Sklad zásob je sice pořád odemčený, ale dávej bacha, protože někteří ho rádi využívají jako šukárnu,“ vysvětlil Kael.

„Co když tu někoho načapám?“ zeptala se Maren.

„Pokud je to bratr, nic nedělej, a klidně se i dívej. Pokud je to kdokoli jiný, okamžitě to řekni někomu z vedení. Ale sama to neřeš!“ varoval ji Kael.

„Bratři? Vedení?“ zajímala se Maren.

„Bratr bude mít na sobě vestu s názvem klubu. Členové vedení mají nad svým jménem titul. Některé z nich jsem ti představil minule,“ vysvětlil Kael.

„Ice, Razor, Iron a Archer?“ zeptala se Maren.

„Dobrá paměť. Pak je tu ještě Code, náš ajťák, a barman BB,“ doplnil Kael.

„A co Haze a Bronco?“ zeptala se Maren.

„To jsou jen řadoví bratři,“ odpověděl Kael.

„Bratři jako členové klubu, ne pokrevní, že?“ ujišťovala se Maren.

„Věděl jsem, že jsi chytrá,“ zasmál se Kael.

„Hodně čtu,“ usmála se Maren.

„Hm, a co takhle čteš?“ zeptal se Kael.

Maren zčervenala. Neměla v nejmenším úmyslu mu to říct. Kael se na ni podíval a čekal na odpověď. Když ale mlčela, otočil se ke dveřím.

„Pojďme k baru, ať se tam trochu zorientuješ,“ zasmál se.

„Dobře,“ souhlasila Maren.

Kael se zastavil ve dveřích a držel je pro ni otevřené. Nezbývalo jí než se kolem něj protáhnout, aby prošla.

Když to udělala, přitlačil ji k zárubni dveří. Jednou rukou jí přejel po stehně až k lemu kraťasů. Druhou jemně pohladil po paži těsně vedle ňadra.

Srdce Maren bušilo tak divoce, že to musel cítit, jak byl blízko u ní. Cítila, jak jí mezi nohama stoupá horko a celým tělem jí při jeho doteku projelo mravenčení.

„Líbí se mi, jak ses oblékla. Ukazuješ tak akorát kůže, abys nevypadala lacině. Laciných děvek je všude plno, ale ty k nim nepatříš. A pamatuj si, že tvoje kozy ani zadek neuvidí žádný jiný chlap než já. Tak na to mysli, až se budeš chystat do práce,“ varoval ji Kael.

Spustil ruce a proklouzl kolem ní. Kael zamířil k baru. Maren ho sledovala pohledem. Nemohla uvěřit tomu, co se právě stalo. Nikdy nikoho takového nepotkala.

„Panebože, jsem úplně v háji,“ zašeptala si pro sebe.

„Jdeš?“ ušklíbl se Kael.

*Už skoro,* pomyslela si. „Už jdu,“ odpověděla.

Ukázal Maren všechno za barem. Zbytek času strávila tím, že kontrolovala, zda je všechno naskladněné a připravené.

Pak se soustředila na to, aby si zapamatovala, kde stojí jednotlivé lahve. Zkontrolovala sklenice a připravila si pár čistých hadrů na úklid.

„Ahoj, nováčku,“ usmál se BB, když prošel za bar.

„Co znamená to BB?“ zeptala se Maren.

„Bad Bone,“ odpověděl.

„Proč?“ vyzvídala.

„Když se naštvu, pění mi u huby a rvu protivníka na kusy. Zakousnu se a třesu hlavou jako divoký pes, když se snaží něco zničit,“ rozesmál se.

Maren na něj šokovaně zírala. Nebyla si jistá, jestli žertuje, nebo to myslí vážně. Kael k němu přistoupil zezadu a plácl ho přes zátylek. BB si potřel hlavu.

„Nekecej jí. Říká se mu BB, protože je to jeho slabost. Stačí mu dát trochu BB a bude za tebou běhat jako štěně!“ zasmál se Kael.

„No tak, šéfe, kazíš mi pověst. Jak se mě teď má bát?“ stěžoval si BB.

„BB, na to, abys někoho vyděsil, máš moc dětskou tvářičku,“ opáčil Kael.

„Maren, dneska večer zůstaneš za barem. Dorazí k nám návštěva z jiné pobočky,“ nařídil Kael.

„Dobře?“ nechápala Maren.

„Řekněme, že nechci strávit celou noc tím, že budu mlátit do bezvědomí každého, kdo se tě dotkne,“ odsekl Kael.

„Umím se ochránit sama,“ namítla Maren.

„Možná ano, možná ne, ale nebudu to riskovat. Kdyby se tě někdo z nich dotkl, vím, že bych se neovládl.“ Kael se otočil a odešel do své kanceláře.

Maren byla šokovaná tím, co jí právě řekl. Pak dorazily striptérky a Maren si najednou připadala až příliš oblečená. Večer probíhal dobře. Členové vedení si zabrali místa u baru.

Maren to hned prokoukla. Chránili ji před těmi cizími chlapy. Ti návštěvníci navíc vypadali jako pěkně drsná parta. Nebyli tak upravení jako její motorkáři. Počkat, cože? Sakra, žádní „její“ motorkáři to nebyli.

*Vzpamatuj se, holka!* pomyslela si. Bar konečně zavřel a ona se pustila do úklidu. Posbírala všechen odpad zeza baru.

Maren se zeptala BB, kam má ten odpad odnést. Ukázal na zadní chodbu. Pobrala, co unesla, a zamířila k zadním dveřím, u kterých stál kontejner.