Odkašlal si a palcem mě pohladil po hřbetu ruky. „Budu se... budu se snažit víc,“ řekl nakonec a očima stále upřeně zíral do prázdna na konec stolu. „Budu tu s tebou víc, pokud je to to, co potřebuješ.“

„Nejde jen o to, co potřebuji já,“ odpověděla jsem. Podíval se na mě, okamžitě pochopil, co tím myslím, a oči mu o chvíli později klesly k mému břichu. „Chápu, že máš své povinnosti a musíš být i j