Alexander

Můj strýc vyšel dlouhými kroky chodbou ze své kanceláře k místu, kde jsem čekal ve vestibulu, široce se usmíval a natahoval ke mně paže. Na sobě měl nažehlený drahý šedý oblek s výraznou švestkově fialovou kravatou a ladícím kapesníčkem.

„Synovče,“ řekl a přitáhl si mě do objetí.

„Strýčku Conrade. Už je to nějaký čas.“ Oplatil jsem mu jeho drsné objetí, pak jsem ustoupil a usmál se na n