„Ne, tolik o tom nepřemýšlej. Neboj se. Chci, abys spala tady, to je vše.“

Stále se na mě dívala s nedůvěrou. Poplácal jsem místo vedle sebe a ona pomalu přistoupila a vlezla do postele. Přikryla se, a než usnula, schoulila se co nejdál ode mě. Nerad jsem si to přiznával, ale připomínala mi domácího mazlíčka, kterému je dovoleno spát v páníčkově posteli, ale jen tak, aby svého pána nerušil.

Nebyl