S pomocí Sienny Mila úspěšně získala místo servírky.

Manažer Milu požádal, aby se připravila na nástup do práce hned na druhý večer. Jelikož to byl její první den, byla nervózní a dorazila do baru brzy.

Když manažer viděl, že Mila dorazila ještě před začátkem pracovní doby, tvářil se překvapeně.

Mila se nervózně zeptala: „Jsem tu moc brzy?“

„To je v pořádku. Pojďme vám vyzvednout uniformu.“ Manažer se tvářil vážně. Mila ho docela zmátla. Sienna mu totiž řekla, že je líná, ale ona dorazila tak brzy.

Mila si oblékla uniformu. Byly to černé šaty lemované zlatou krajkou. Krátká sukně jí sotva zakrývala zadek, nemluvě o hlubokém výstřihu.

Tohle je už moc! zakřičela Mila v duchu.

Ale byla na to připravená. Mila byla chytrá. Když uniformu viděla předešlý večer, koupila si tlusté černé punčochy. Ačkoliv v nich bude horko, pořád to bylo lepší, než takhle vystavovat na odiv své dlouhé, štíhlé nohy!

Problém se sexy sukní byl vyřešen. Když však Mila sklopila zrak ke svým prsům, zamračila se.

Uniforma byla navržena tak, aby v ní nositelky vypadaly víc sexy, a to díky odhalujícímu otvoru ve tvaru srdce vystřiženému uprostřed hrudníku. Na jiných dívkách to možná vypadalo sexy. Jako u servírky, kterou Mila viděla už dříve, jíž výstřih ve tvaru srdce na hrudi dával vyniknout hlubokému dekoltu.

U Mily to však jen zdůrazňovalo její slabinu. Neměla dostatečně velká prsa, aby šaty vyplnila. Kdokoliv vyšší než ona mohl skrz srdcovitý výstřih snadno zahlédnout její bílou krajkovou podprsenku.

Mila se zastyděla a vyndala pár vycpávek, které si přinesla s sebou. Když si je umístila do správné polohy, aby šatům dodala tvar, podívala se na svůj nový dekolt a spokojeně přikývla.

Mila zůstala v šatně dlouho a příliš se styděla vyjít ven, dokud manažer rázně nezaklepal na dveře. Mila si zakryla srdcovitý výstřih a dveře pootevřela.

„Zaspala jste tam?“ Manažer byl netrpělivý. Když Mila otevřela dveře, byl naprosto unesen tou roztomilou, sexy dívkou, která před ním stála.

Nečekal, že by Milina štíhlá postava mohla šaty takhle vyplnit. Ale byla vskutku velmi krásná.

Podíval se na silné punčochy, které měla Mila na sobě. Chystal se k tomu něco říct, ale technicky vzato neexistovalo žádné pravidlo, které by říkalo, že servírky punčochy nosit nesmí. Tak to vzdal a posměšně se zeptal: „S těmi punčochami se chystáte na zimu? A co takhle nějaký make-up?“

„Prosím?“ Mila si sáhla na obličej a vzpomněla si na servírku se silným nánosem líčidel, kterou viděla předešlý večer. Zaváhala a řekla: „Zkusím to.“

Ačkoliv doufala, že nebude muset, Mila si pro všechny případy přinesla svou kosmetickou taštičku.

Když si vzpomněla na to, jak byla nalíčená ta servírka, posadila se Mila před zrcadlo. Po chvíli vytáhla oční linky.

Brzy se přiblížil čas její směny. Do šatny vešla sexy žena. Byla to vrchní servírka baru. Když vešla do místnosti, uviděla mladou dívku, jak se líčí.

Tato mladá dívka tu byla nová. Ještě ji tu neviděla a chvíli sledovala její pokusy s líčením. Zanedlouho vybuchla smíchy.

„Panebože! Ty musíš být nová! Takhle se make-up nedělá.“ Vrchní servírka se smála.

Mila se k ní otočila čelem. Oči měla namalované jako panda a rty připomínaly velké růžové klobásy. Když Mila uslyšela její smích, okamžitě si zakryla obličej a vykřikla: „Vím, že jsem ošklivá. Prosím, nedívejte se na mě!“

Vrchní servírka se přestala smát a vzala Milu za ruku. „Můžu ti pomoct. Ale nejdřív si musíš umýt obličej. Ještě nikdy jsem neviděla, že by se nějaká holka zmalovala takhle.“

Mila byla sama na sebe naštvaná. Snažila se jen napodobit líčení servírky, kterou tu viděla. Místo aby vypadala sexy, připomínala spíš klauna z cirkusu.

S pomocí vrchní servírky Mila odběhla na toaletu, aby si smyla make-up, a vrátila se, aby se posadila před zrcadlo.

Vrchní servírka pracovala v baru už roky a potkala spoustu různých lidí. V líčení byla neuvěřitelná.

Po deseti minutách seděla před zrcadlem překrásná dívka. Měla jemné, citlivě vykreslené obočí. Zvednuté oční linky zvýraznily její černé oči a dodaly jim nádech tajemna. Díky očním stínům v barvě šampaňského působily její oči jasně a svůdně.

Co se týkalo volby rtěnky, nevybrala pro Milu obvyklou sytě červenou. Namísto ní zvolila světlounce červenou. Na tmavě rudé rty byla Mila příliš mladá, zatímco světlejší odstín způsobil, že vypadala mladistvě a roztomile, s příměsí sex-appealu i nevinnosti.

Vrchní servírka byla se svou prací spokojená a po dokončení líčení si Milu vyfotila na telefon.

Mila byla vrchní servírce vděčná a poděkovala jí. Kdyby na ni nenarazila, vyšla by ven se svým vlastním příšerným líčením. Jak trapné by to bylo!

Manažer venku netrpělivě čekal. Když Mila vyšla, okamžitě ji poslal uklízet toalety. Několik kolemjdoucích servírek dalo najevo soucit s Milou. Toalety byly špinavé a těžko se čistily. Navíc, jak by se člověk mohl na záchodcích seznámit s boháči? Žádná z ostatních dívek tuhle práci vzít nechtěla. Děvčata usoudila, že tato nová servírka musela manažera něčím urazit.

Ale Mila z této práce byla ve skutečnosti docela ráda. Dostala nařízeno uklízet dámské toalety. A tak se i přes to, že měla na sobě ty sexy šaty, nemusela bát, že by na ni civěli chlípní muži.

Navzdory tomu, že jí bylo přiděleno uklízení toalet, si Mila této brigády vážila a tvrdě pracovala. Její manažer dostal od několika hostů zpětnou vazbu, že záchodky jsou čisté a voňavé. Hosté doufali, že se jim podaří udržovat toalety čisté a uklizené už napořád.

Manažer byl zmatený. Sienna mu tvrdila, že se Mila narodila do bohaté rodiny a je velmi vybíravá, a že brigádu bere jen pro zábavu. Takže hned zpočátku Milu neměl v lásce a dal jí tu nejhorší práci. Ale nikdy by nečekal, že z té vybíravé, líné holky, jak ji popsala Sienna, se vyklube někdo, kdo bude ve své práci velmi dobrý.

Když o tom manažer chvíli uvažoval, rozhodl se Milu přeřadit na lepší pozici.

Po několika dnech práce v Milově baru si Mila vyzkoušela téměř všechny ty nejhorší práce – vytírání podlah, utírání stolů a mytí nádobí. Bez ohledu na to, jakou práci dostala, vynaložila veškeré úsilí, aby ji odvedla dobře.

Nakonec toho večera dostala Mila nový úkol – vítat hosty u vchodu do baru.

I když musela celou noc stát a usmívat se na každého, koho potkala, pořád si myslela, že je to snazší práce než to, co dělala předtím.