ZERYA.

Uběhly dvě hodiny od chvíle, kdy jsem mu zlomila vaz, ale stále se nehýbe.

Jeho srdce nebije, prostě tam leží bez života.

Co jsem to udělala? Do prdele, já ho zabila!

Srdce mi buší jako o závod, když mu v klíně kolébám hlavu. Pořád jsme v jeho motelovém pokoji, na místě, kam se dá bez problémů vloupat.

Ale neexistuje způsob, jak ho přemístit někam bezpečněji.

Stínoví krkavci tu pořád