Seraphina seděla na kraji postele, paže pevně ovinuté kolem kolen, tělo schoulené do sebe, jako by se snažila chránit své srdce před nesnesitelnou bolestí. Tlumené osvětlení v pokoji nijak nezmírňovalo temnotu, která se v ní usadila. Byly to už tři dny. Tři dny izolace. Tři dny, kdy nevkročila za tyto zdi. Tři dny utápění se v myšlenkách, které ji rvaly na kusy. Tři dny naplněné jen samým neštěstí