KAPITOLA 28: CLARIN ÚHEL POHLEDU

Srdce se mi snažilo prorazit cestu ven z hrudi. Místnost se točila. A Kaelen se na mě díval, jako bych byla to jediné, na čem v celém tom zatraceném světě záleží.

„Jsem tvoje,“ řekla jsem, tentokrát hlasitěji.

Koutek úst mu cukl. Skoro úsměv. „Hodná holka.“

A pak mě políbil.

Ne jemně. Ne sladce. Nebyl to ten typ polibku, který dáte někomu na večírku, kde se na vás