Kapitola 108: Pohled Clary

Zajela jsem k prvnímu prázdnému parkovišti, které jsem našla, u nějakého opuštěného obchodního centra na kraji města, a seděla tam s běžícím motorem a zírala na telefon.

Z mých kontaktů na mě civělo Kaelenovo jméno.

Před necelými pěti hodinami jsem ho vyhodila. Řekla mu, ať odejde. Byla jsem tak raněná jeho slovy, že jsem se na něj ani nemohla podívat.

A teď jsem mu chtě