Kluk vedle mě nepřestával mluvit. Pokaždé, když profesorka Kaelová udělala pauzu, si pod fousy zamumlal něco, co bylo slyšet tak akorát pro mě. Průběžný komentář plný uštěpačných poznámek a ostrých drobných rýpanců, to vše doprovázené tím úšklebkem, který vypadal, jako by ho měl k ústům přišitý. Pevně zatínám čelist a odmítám se chytit na návnadu. Profesorka Kaelová nakonec prudce zvedne hlavu a z