**Malakor**

V mém náručí vypadá tak malá, tak křehká na stvoření, které přežilo svět, jenž by ji jinak pohltil celou. Světlo svíčky se jí chvěje na tváři, zlaté, modré a unavené.

„Bojíš se, že ztratíš kontrolu,“ zašeptám jí do vlasů a ona přikývne, zvuk jako vzdech zachycený mezi námi.

„Pak,“ zamumlám a odtáhnu se právě natolik, abych se jí podíval do očí, „je možná načase, abys poznala, jaké to j