**Elowen**

Ve chvíli, kdy se s Gideonem prodereme posledním úsekem stromů a na dohled se opět objeví chata, slunce se znovu posunulo – kleslo níž, pálí ostřeji a vrhá přes mýtinu dlouhá zlatá kopí. V okamžiku, kdy ji spatřím, mi klesnou ramena. Gideon si toho musel všimnout, protože jeho ruka zavadí o mou – ne docela stisk, jen pouhá přítomnost –, jak mě vede posledními několika kroky, zatímco vyč