Kaelia

Pohlédla jsem na fénixe. „Takhle mě následovat nemůžeš.“

Zamrkal a žhavé uhlíky kolem něj líně zaplápolaly. „Jak jako takhle?“

„Jako zatracený chodící táborák,“ řekla jsem bez obalu a střetla se s jeho zlatýma očima. „Musíš se změnit.“

„Změnit?“

„Ano. Vím, že na sebe dokážeš vzít lidskou podobu.“

Na okamžik naprosto ztuhl. „Opravdu jsi nelhala, když jsi říkala, že mě znáš ze svých minulých