Kaelia

Rychle jsem sestupovala po svahu a boty mi dřely o nerovný kámen. Horský vzduch byl řídký a štiplavě studený na mé kůži. Musela jsem odtud zmizet, než dorazí stráže. Určitě už ten záblesk světla, když se objevil fénix, viděli. Stráže se sem teď už musely hnát, aby to prozkoumaly.

A pokud by mě tu našly stát, zjistily by, kdo jsem, a začaly by klást otázky, na které zjevně nedokážu odpovědět