Kaelia

„Chceš snad zemřít?“

Eleanořin hlas proťal místnost jako blesk, tak ostře, až se zdálo, že se stěny kolem nás smrskly. Podívala jsem se na ni a uvědomila si, že navzdory všem mým minulým životům se vůbec nezměnila.

Stejná tvrdá, kamenná tvář. Stejná velitelská přítomnost.

Stejné ostré oči, které viděly skrz všechno.

Pořád to byla Eleanor.

Její rodová linie sloužila měsíčním zrozeným dávno