Včerejší noc byla bláznivá. Skoro jsem se nechala utopit a největší ironií bylo, že to byl právě Declan, kdo tam skočil a zachránil mě. Pomyslet si, že mě poslední čtyři roky neustále šikanoval, ale když měl příležitost se mě zbavit, zachránil mě.

Ze zamyšlení mě vytrhlo zaklepání na dveře, které mě vrátilo zpět do přítomnosti.

„Jo, pojď dál,“ řekla jsem a ve dveřích se objevila máma.

„Ahoj zla