Declan došel k našemu stolu, postavil se před nás a zabodl do mě pohled. „Musíme si hned promluvit,“ vyštěkl tichým zavrčením a chytil mě za paži.

Moje kamarádky na Declana třeštily oči. Valerie rychle vstala. „Nemůžeš ji prostě jen tak komandovat, ty kreténe!“ vyjela na něj podrážděně.

Declan přesunul pohled ze mě na Valerii. „Nepleť se do toho, tebe se to netýká,“ ušklíbl se a lehce ji strčil