Po několika minutách ticha mírně nakloním hlavu, jen tolik, abych ho koutkem oka zahlédla.

V ruce drží hrnek s nepochybně další kávou a prsty pravé ruky svírá černou keramiku, jako by se snažil zabránit sám sobě po něčem sáhnout. Levou ruku má zabořenou v přední kapse džínů a jeho tělo je uvolněné v tom klamavě ležérním postoji, který nosí jako své osobní brnění.

Bez jediného slova se posunu na le