Chvíli mi trvá, než obsluhu přesvědčím, aby pro nás podržel poslední otočku, ale nakonec přikývne a střídavě se podívá na mě a na Siennu, jako by chápal, o co jde. Nebo možná byl taky někdy zamilovaný. Každopádně mé prosbě s psíma očima je vyhověno.

Kovová branka se se skřípěním otevře a já jí nabídnu ruku, když nastupuje na sedadlo. Její prsty se ovinou kolem mých – jemně a záměrně – a já se nepu