Z oblohy nepřestává padat sníh. Silně fouká vítr.

Když Clara zemřela, taky sněžilo.

Když ten chlapec s tyrkysovýma očima zlomil to málo, co ze mě zbylo, sněžilo taky.

Tehdy mi bylo sedmnáct. Byla jsem sama. Vyděšená. A měla jsem tak velké bolesti.

Milovala jsem ho celou svou bytostí a on mě taky nechal samotnou.

Krátce nato jsem byla nucena účastnit se shromáždění v Elysejském trezoru a mrdat Vév