Calebův návrh mě přiměje se tiše uchechtnout. „Představ si, že bychom měli kapsy pořád plné zrní. Sletěli by se na nás ptáci ze všech stran. Zmínil jsem se už, že z ptáků mi běhá mráz po zádech?“ ptám se Caleba.

Když měl Caleb na farmě slepice, dělal jsem všechno pro to, abych se jim vyhnul. Ptáci jsou tak... divní.

Caleb vycítí, že jsem se uklidnil natolik, abychom mohli změnit téma, a zeptá se