Kaelen stál s jednou rukou v kapse a druhou bez námahy podpíral mnohatunový ocelový nosník, jako by to bylo pouhé pírko.

Claru, jež se konečně probrala z počátečního šoku, naplnila nevíra. Muž, kterého odsoudila jako slabocha bez špetky síly, jí právě zachránil život tím, že jedinou rukou zadržel tak obrovskou váhu.

Její otec byl ohromen neméně, i když si mnohem více uvědomoval, co Kaelenova ukázka síly ve skutečnosti znamená.

Kaelen lehkým švihem zápěstí odhodil ocelový nosník zpět do vzduchu a následně jej zlehka nasměroval na zem, kam dopadl, aniž by po sobě zanechal jedinou prohlubeň.

"D-děkuji!" vyhrkla rychle Clara i přes svou obvyklou drzost. Uvědomila si, že se setkala s někým s nesmírnými schopnostmi.

Kaelen jí věnoval jen letmý pohled a ani se neobtěžoval odpovědět, než se vrátil na své místo. Clařina povýšená povaha by mu obvykle zabránila zasáhnout, ale spatřil v ní povědomý stín, který ho přiměl jednat.

Clara se zamračila, popuzena Kaelenovým lhostejným postojem. Právě když se chystala něco říct, přispěchal k nim otec. Uctivě spojil ruce k pozdravu a hluboce se uklonil. "Pane, neuvědomil jsem si, že stojím v přítomnosti Svrchovaného vládce. Jsem Silas od Montgomeryových. Děkuji vám za záchranu mé dcery Clary."

Silasova uctivá úklona zanechala Claru v naprostém úžasu. To byl její otec – nejstarší syn starší větve Montgomeryových, muž, jenž hrál v rodině nesmírně důležitou roli. Nikdy neviděla, že by její otec prokazoval komukoliv takový respekt. Ani šéfům velkých korporací, kteří se před ním neustále klaněli a plazili, se neklaněl takhle. Ale teď se ukláněl mladíkovi, kterému nemohlo být víc než dvacet. Jistě, Kaelen měl sice nějaké dovednosti a zachránil jí život, ale to by snad mělo spravit prosté poděkování nebo finanční odměna. Proč otec zachází s Kaelenem s takovou posvátnou úctou?

Kaelen zůstal Silasovým gestem nezaskočený. "To nestojí za řeč. Vypusťte to z hlavy."

Vložil si do úst poslední sousto chilli a vstal s úmyslem odejít.

"Vládce, prosím, počkejte!" přistoupil rychle Silas. "Mohu dostat vaše kontaktní údaje, aby vám moje rodina mohla tento dluh vděčnosti náležitě oplatit?"

Kaelen ten návrh smetl ze stolu mávnutím ruky. "Není třeba. S rodinou Montgomeryových nemám žádné vazby a vy si to nemusíte brát jako laskavost. Mám na starosti jiné věci. Už půjdu."

Kaelen odešel, aniž by nad tím dlouze uvažoval, a za svůj dobrý skutek nevyhledával žádné uznání.

Zatímco odcházel, Silasův výraz ztvrdl odhodláním. "Claro, okamžitě se vrátíš domů. Bez ohledu na to, co to bude stát, toho mladého muže najdi. Rodina Montgomeryových s ním musí navázat spojení, i kdyby nás to mělo stát všechno."

Clara se na svého otce zmateně podívala. "Tati, ale proč? Jasně, zachránil mě, ale to fakt znamená, že musíme zajít tak daleko?"

Silas si povzdechl. "Claro, jsou věci, kterým zatím nerozumíš. Víš, co by pro naši rodinu znamenalo, kdyby se spojila s někým, jako je on? On sám by dokázal pozvednout sílu Montgomeryových do nových výšin."

Claře se nevěřícně rozšířily oči. "Jak je to možné?"

Montgomeryovi už teď byli nejmocnější v celém Dawnshiru. Svým vlivem, konexemi, bohatstvím a odkazem neměli sobě rovného. Pozvednout sílu rodiny ještě dál by vyžadovalo nezměrné množství zdrojů, avšak její otec právě prohlásil, že Kaelen by toho mohl dosáhnout úplně sám. To se jí zdálo nepochopitelné.

"Claro," začal Silas, "svět je mnohem větší, než si uvědomuješ. Je plný lidí, jejichž samotná síla dokáže měnit chod dějin. A tenhle mladý muž je jedním z nich."

Pak ukázal na ocelový nosník na zemi. "Tyhle nosníky sbité dohromady váží několik tun. Kdyby spadly z výšky třiceti stop, jejich spojená váha a hybnost by rozdrtila auto napadrť. Možná bych tě stihl včas odtáhnout, ale nedokázal bych ten nosník zachytit, natož ho udržet v jedné ruce.

I kdybych se je jen pokusil zachytit, skončilo by to u mě zlomeninami, ne-li hůř. Skutečnost, že ho dokázal nejen chytit, ale také jemně položit zpět, aniž by zanechal jedinou prohlubeň, ukazuje neuvěřitelnou sílu a kontrolu. Jen hrstka lidí na světě dokáže provést takový kousek. A ti, kteří to dokážou, stojí na samém vrcholu světa bojových umění."

Clara strnula, neschopná zpracovat, co právě uslyšela. "Říkáš, že ten chlap je špičkový bojovník, ještě silnější než ty?"

"Co já jsem ve srovnání s ním?" usmál se Silas trpce. "Ačkoli jsem měl to štěstí, že mě učili velcí mistři, můj talent je omezený. Dokonce i ve svých pětačtyřiceti letech jsem dosáhl jen úrovně Mistra bojových umění.

V hierarchii světa bojových umění se pozice dělí na Praktikanty bojových umění, Mistry bojových umění, Velmistry a Svrchované vládce. Pokud se nepletu, tenhle mladík, co tu před chvílí stál, je Svrchovaným vládcem bojových umění – někým, kdo stojí na samotném vrcholu tohoto světa!"

Clara lapla po dechu a snažila se ono odhalení vstřebat. Nemohla uvěřit, že ten nenápadný mladík, kterého před chvílí potkala, byl ve skutečnosti jedním z nejmocnějších jedinců ve světě bojových umění. Přesto stále nedokázala pochopit celý význam těchto slov.

"Ale i když je Svrchovaný vládce, jak by mohl pomoct naší rodině? Je to přece jen jeden člověk…"

Silas se k dceři obrátil a s povzdechem a křivým úsměvem zavrtěl hlavou. "Claro, ty vůbec nemáš tušení, co to znamená být Svrchovaným vládcem! Přece znáš jméno Alexander Hayes-Roth, že?"

Při zmínce o tom jméně se Clařiny oči rozzářily obdivem.

Alexander Hayes-Roth byl v Elysii legendární postavou. Jako bývalý vojenský důstojník vyhrál nespočet bitev, za což si vysloužil titul ‚Dobyvatel‘ a zasel strach do srdcí nepřátel Elysie. Poté, co ve čtyřiceti letech odešel do výslužby, se vrátil do svého rodného města Portcove, kde založil rodinu Hayes-Rothových – mocnost, která dominovala celému regionu a měla značný vliv po celé zemi.

Ani po odchodu do výslužby Alexandrův vliv nezeslábl; naopak se šířil dál a dál. Špičkoví talenti a bojovníci ze všech šesti vojenských okrsků se hrnuli do Portcove a doufali, že dostanou byť jen jediné slovo rady nebo se naučí alespoň jednu nebo dvě z jeho technik. Považovalo se za obrovskou čest, pokud jim nějakým způsobem poradil.

Od Alexandrových vojenských let už sice uběhlo mnoho času, ale jeho legenda žila dál. Sama Clara byla jeho oddanou fanynkou a dokázala vyjmenovat jeho činy nazpaměť. V jejích očích byl Alexander prakticky bůh.

"Alexander Hayes-Roth je Svrchovaný vládce, Claro. Už chápeš, proč jsem říkal, že by ten chlapec dokázal pozvednout sílu Montgomeryových?"

Když Clara slyšela otcova slova, ztěžka polkla a hlavou se jí honil zmatek myšlenek. Tenhle nenápadný mladík je na stejné úrovni jako můj idol?!