Magnus

„Magnusi! MAGNUSI!“ Imogenin hlas protrhne šero přesně ve chvíli, kdy se chystám dojít ke svým vchodovým dveřím. Jsem ve své vlčí podobě, mou tmavě hnědou, téměř černou srst pokrývají kapičky mlhy, když se na nejvyšším schodu otočím a pohlédnu dolů na upírku, která se ke mně žene. Je promočená na kost a pohybuje se rychlostí světla. Vyběhne schody a prudce se zastaví.

Několikrát ztěžka vyde