Magnus

Imogen se hemží jako nervózní ptáče, když mi z ramen oprašuje smítka. Plácne mě přes ruku, když sáhnu po svých vlasech, zavrtí hlavou a zamračí se, než mi upraví jedinou neposlušnou loknu, která se snaží vzepřít pevnému objetí gelu, jejž mi naplácala na vlasy.

„Nehýbej se. Ničeho se nedotýkej. Nenarážej do ničeho,“ poučí mě, ustoupí o krok vzad, aby si prohlédla své dílo – mě, v královské u