„Valerio…“ Těžce jsem polkla, když jsem se na něj podívala, a cítila, jak se mi znovu zrychluje tep. „Já… eh…“ V hlavě se mi udělalo úplné prázdno, když jsem se snažila vymyslet nějakou výmluvu, ale koho jsem si chtěla obelhávat? Byla jsem v naprostém průšvihu, ať už se stalo cokoliv.

„Ticho.“ Pevně jsem sevřela rty, když to řekl tiše a velmi naštvaným tónem. Podíval se na mě ztemnělýma očima, ve