Pohled Vespery

„Dáš si něco k pití, Vespero?“

„Ne, děkuji. Můžeme přejít rovnou k věci, prosím?“ zeptám se nervózně.

„A to by bylo co?“ ptá se klidně.

„Je to ta část, kde mi řekneš, že člověk nemá po tvém boku jako královna co pohledávat, že?“

Mlčky si mě prohlíží a jeho výraz je naprosto nečitelný, což mou nervozitu jen prohlubuje. Odstoupí ode mě a zamíří k baru, kde si nalije skleničku. Zdá se