Nedaleko od ní sledoval Zander – s mírně rozepnutou košilí a hrnkem kávy v ruce – celou scénu s neobvyklým klidem. Napětí, které mu běžně tíha vůdcovství vytesávala do rysů obličeje, se rozpustilo v klid, který byl až znepokojivý.

Toby už seděl u stolu, svíral tlustý krajíc chleba kapající marmeládou. Mluvil mezi jednotlivými sousty a houpal nohama nad podlahou:

„Rozhodl jsem se, že ho naučím všec