ADELINE

SOUČASNOST

Probouzím se s prudkým nadechnutím, jako bych právě po dlouhém topení vyplavala na hladinu.

Je zase pryč.

Hruď se mi zvedá a klesá, jako bych běžela, jako bych se hnala za něčím, co nemůžu mít. Nekřičím, i když bych moc chtěla. Ta bolest prostě sedí přímo pod mými žebry, ostrá a stálá.

Cítím na tváři mokro. Můj polštář je promočený. Vlastně mě to nepřekvapuje – tentokrát se ani