ADELINE

Kdybyste se mě zeptali, asi bych nedokázala vysvětlit, co se to tu sakra právě stalo.

Ten obraz Reida, jak na mě křičí nazpátek, vyřvává vyznání, u kterých jsem si jistá, že je ani nemyslí vážně, a pak se na mě usměje tak, že mi to sebere dech, jako bych ho před chvílí neodmítla.

Kristepane.

Odsunu Reida do nejzazšího kouta své mysli a přitáhnu si deku blíž k tělu.

První věc, co udělám, je