REID

„Myslela jsem, že letíš zpátky až zítra.“

„Přiletěl jsem dřív,“ řeknu, můj hlas je teď tišší, když jsme blízko u sebe. „Nechtělo se mi čekat další den, než tě uvidím.“

Její oči střelí k mým. Na tvářích jí rozkvétá červeň, ale neuhýbá pohledem. Zatím ne.

Pak se — samozřejmě — rozhodne promluvit Garry. „Páni. Já jsem tu mimochodem taky. Kdyby to někoho zajímalo.“

Povzdechnu si, aniž bych se oto