ADELINE

Zabere mi sotva minutu vklouznout k Reidovi domů. V této fázi už tu tvořím prakticky součást inventáře — s vrátným si tykáme a já už ani nezírám na to, jak je tenhle byt absurdně obrovský. Pokrok.

Je tu ticho, což není zrovna šokující. Reid mi říkal, že sem nemusím chodit, že se pro mě zastaví sám. Jeden z jeho spoluhráčů pořádá grilovačku a bez ohledu na to, jak moc jsem se snažila z toho