Oba jsme střelili pohledem do otevřených dveří, kde stála Paní klece se tváří zkřivenou nedůvěrou.

„Ty se opovažuješ neuposlechnout svého krále?“

„Krále, který mě odsoudil?“ odsekne Ryker. „Proč bych mu měl být věrný? Kromě toho oba víme, že kdyby mu na týhle děvce opravdu záleželo, neposlal by ji sem dolů zemřít. Nech mě se trochu pobavit, Paní klece. Určitě sama cítíš, jak je ta čubka nadržená.