Pohled Vespery

Troufalá slova alfy Varkase mě zasáhla jako blesk z čistého nebe. Odjet zítra ráno? S ním? Přitiskla jsem si k hrudi tlustou manilovou složku a cítila, jak mi srdce divoce buší do žeber. Nervózně jsem se zasmála, přičemž ten zvuk se dutě rozlehl tichou pracovnou obloženou mahagonem. Zoufale jsem se tak snažila uvolnit to náhlé, dusivé napětí, které mezi námi houstlo.

"Silně pochybuj