„Amore.“ Cítila jsem, jak se mnou někdo třese, aby mě probudil, a ucukla jsem. Zamručela jsem a zabořila hlavu hlouběji do polštáře. „No tak, lásko, musíš vstávat.“ Byl to Deacon; jeho prsty mi přejížděly po tváři.

„Ne,“ zakňourala jsem. „Chci ještě chvíli spát.“ Zaslechla jsem jeho chraplavý smích.

„Já vím, lásko, ale už je dvanáct a tys ještě nic nejedla,“ zašeptal a já zavřela oči.

„Jídlo!“ vyh