Měl pocit, že přichází o rozum, a zařval: „Raymonde! Ty parchante! Považuješ se vůbec ještě za člověka?“

„Jdi k čertu! Přestaň házet vinu na ostatní a hrát si na neviňátko!“ odsekl Raymond. „Máš vážně odvahu, Marcusi. Předtím ses spikli, abys zabil našeho otce, a chtěl jsi po mně pomoc – lákal jsi mě na slib, že se rozdělíme o dědictví, ale já odmítl. Nikdy by mě nenapadlo, že jsi tak zkažený a ch