"Pane Vanci, smím se zeptat, proč mě bratr Ric hledá?" zeptala se Marcella Astorová, ač to šlo zcela proti jejím instinktům.

Cyrus Vance chladně a opovržlivě odfrkl.

"Nejste si snad vědoma něčeho, co jste udělala a čím byste mohla pána zklamat?"

Marcella Astorová se odmlčela. "Něco, čím bych Alarica Sinclaira zklamala?

"Udělala jsem něco? Poté, co jsem se znovu narodila, jsem přece neudělala žádnou hloupost, ne?"

V mžiku se v mysli Marcelly Astorové vynořil obraz Caleba Ramseyho, jak ji dnes odpoledne zahnal do kouta.

V tu chvíli Cyrus Vance otevřel zadní dveře auta a chladným hlasem ji okřikl.

"Slečno Astorová, trpělivost našeho pána je omezená!"

Marcelle Astorové poskočilo srdce a donutila se vklouznout do auta. Jak se dalo čekat, ďábel byl skutečně uvnitř.

Ten muž o ni ani nezavadil pohledem. Pod chladnou a pohlednou tváří se skrývala děsivá bouře. Ničivě nízký tlak a vražedná aura Marcellu Astorovou prakticky zmrazily v kostku ledu.

Velmi ráda by mu něco vysvětlila, ale zároveň nevěděla, kde začít. Zvláště poté, co pohlédla na toho ďábla a jeho ledový výraz, zjistila, že sotva může dýchat, natož mluvit.

V tomto podivném a přetrvávajícím tichu auto doslova letělo po silnici. Marcella Astorová tu záležitost v mysli převracela ze všech stran. "Co se pokazilo, že to Alarica Sinclaira tak na dlouho rozhněvalo?"

Auto prudce zastavilo. Marcella Astorová se vytrhla ze zamyšlení a bezděčně pohlédla ven.

Známá bílá kamenná pěšina vinoucí se dovnitř, dvě mramorové sochy řeckých bohů stojící po obou stranách, průzračné jezírko v dálce a keře vinné révy v ní vyvolaly... děsivé vzpomínky!

Tohle bylo Sídlo Obsidián. Nejluxusnější panství a nejobdivovanější rezidence v celém Královském hlavním městě.

Její jméno pocházelo z klasické milostné básně „Obsidián hledá družku“. Podle jejího názoru to ale očividně bylo spíš „Obsidián vězní družku“!

Znovu se narodila, a přesto se vrátila na toto místo, kde na ni Alaric Sinclair uvalil domácí vězení!

"Vystup."

Mužův hlas byl velmi chladný a uvrhl Marcellu Astorovou do ledové lázně.

Do mysli se jí nahrnuly všemožné zlé vzpomínky z minulého života. Kvapně vylezla z auta a v patách Alaricu Sinclairovi rychle vešla dovnitř.

"Bratře Ricu, promluvme si. Proč jsi tak naštvaný? I kdybych měla zemřít, nech mě zemřít s vědomím, co jsem udělala špatně!"

Marcella Astorová hodila opatrnost za hlavu a hlasitě vykřikla, ale ten muž jako by nic neslyšel!

Mohla jen utíkat za jeho chladnou a krutou postavou, z haly až nahoru po schodech.

Najednou na pas Marcelly Astorové dopadla nějaká tíha a vzápětí ji brutální síla vtáhla do jeho náruče. Poté, co se s ní svět zatočil, byla celou svou vahou ztěžka pohozena na obří postel!

Následně ji zavalil stín připomínající horu a sevřel ji do pevného objetí. Ruce a nohy měla přimáčknuté k matraci a nemohla se pohnout ani o píď.

Nervózně k němu vzhlédla a setkala se s mužovýma hlubokýma, chladnýma očima, v nichž se zřetelně odrážela její vlastní vyděšená tvář.

Temný tlak obklopující mužovo tělo dosáhl maxima. V tu chvíli se zdálo, že veškerá krev v těle Marcelly Astorové ztuhla!

Znovu ji zaplavil ten beznadějný boj a bezmoc z minulého života.

Vzpomněla si, že po zásnubách s Alaricem Sinclairem se musela přestěhovat do Sídla Obsidián, aby s ním žila pod jednou střechou. Toho dne ve škole vyznala lásku Calebu Ramseyovi a Alaric Sinclair na to přišel. V záchvatu vzteku proti ní ten ďábel použil sílu.

Byla to děsivá vzpomínka, ke které se nechtěla vracet v žádném ze svých životů.

"Bratře Ricu, co to děláš?"

Hlas Marcelly Astorové zněl jako vzlykání. Její touha po životě ji nutila se bránit, nicméně tento nepatrný pohyb muže ještě více rozlítil; zvláště poté, co viděl, jak její jasné a živé oči náhle ztmavly beznadějí. Krvežíznivý tyran uvnitř něj už nešel zadržet!

Mužův už tak temný výraz ještě více zchladl. Teplota kolem nich byla ledová jako propast na jižním pólu, přesto jí jeho prsty ještě brutálnější silou strhly šaty. Z jeho tlaku ji bolela klíční kost!

"Proč? Tak moc jsem se snažila. Proč to s námi musí dopadnout takhle?"

V srdci Marcelly Astorové se zvedlo nespočet křivd. Zamlženě se přes slzy dívala na Alarica Sinclaira a pomalu natáhla ruku, aby mu ji ovinula kolem krku, přičemž se rozhodla ke kompromisu. Zvedla rty a zaprosila: "Bratře Ricu, buď něžný. To bolí..."

Všechny mužovy brutální pohyby po vyslechnutí toho zvolání „Bratře Ricu“ rázem ustaly. Jeho pronikavýma očima bleskly komplikované emoce; jako by chtěl do Marcelly Astorové vyvrtat díry.

Cítil, jak se dívka chvěje, a viděl její zjevný strach, přesto měla oči pevně zavřené a lnula k němu smrtelným stiskem. Její ustrašený, ale přesto neochotný výraz způsobil, že ledovými očima muže, který byl ještě před chvílí brutální a naprosto nelidský, probleskla nepopsatelná beznaděj a zoufalství.

Nakonec nedokázal své srdce vůči ní zatvrdit. Dokud dávala najevo byť jen tu nejmenší slabost, sebemenší náznak péče, on přistoupí na kompromis a ztratí vše.

Marcella Astorová měla v plánu nechat oči pevně zavřené a prostě to přečkat, ale najednou ucítila, že se Alaric Sinclair přestal hýbat. Řasy se jí zachvěly, ale nakonec oči otevřela.

"Možná... že přece jen existuje šance na přežití?"

"Proč se ke mně takhle chováš? Co jsem udělala špatně? Řekni mi to!"

Po tváři Marcelly Astorové stékaly opuštěné slzy. Mluvila slabě, ale její tón byl plný výčitek.

Když Alaric Sinclair uslyšel její otázku, tvář se mu prudce zachmuřila a atmosféra opět zledovatěla.

Nicméně, očividně tu byly drobné rozdíly oproti předchozí situaci!

Ačkoli na ni ten ďábel stále tlačil, v pohybech už dál nepokračoval. Marcella Astorová ze sebe v mžiku překotně vychrlila: "Slyšel jsi nějaké fámy? Nebo jsi viděl něco, co jsi špatně pochopil?

"Přísahám, že jsem neudělala nic, čím bych tě zklamala!

"Dnes odpoledne mě dokonce přišel obtěžovat Caleb Ramsey, ale já ho odmítla a odehnala ho pryč! Spousta studentů to viděla! Jestli mi nevěříš, nech si to prošetřit!"

Ďábel nic neřekl. Jen zvedl ze záhlaví postele svůj mobil a přehrál jí nahrávku.

"Slečno Cello, já všemu rozumím. Včera v domě rodiny Sinclairových ses mě snažila chránit. Řekla jsi všechny ty věci, aby sis získala důvěru Alarica Sinclaira.

"Věř mi, vymyslím dokonalý plán, jak tě odvést pryč!"

Z telefonu se ozval hlas Caleba Ramseyho. Byla to nahrávka z dnešního odpoledne. Následně se ozval její hlas, ale po vyslechnutí toho, co na něm zaznělo, Marcelle Astorové zbledla tvář!

"Alaric Sinclair, ať si nechá zajít chuť na své sny. On a já spolu nikdy nemůžeme být."

Tak takhle to bylo! Není divu, že se ten ďábel tak rozzuřil! Marcelle Astorové se rozšířily oči a vyhrkla: "Tohle jsem vůbec neřekla! Můžu to dokázat! Mám video!"

Marcella Astorová se namáhavě snažila vytáhnout z kapsy svůj telefon a rychle si našla video, aby ho Alaricu Sinclairovi ukázala.

Naštěstí myslela dopředu a ve chvíli, kdy se k ní Caleb Ramsey vyřítil, začala natáčet.

Tohle nečekala... triky Caleba Ramseyho a Chloe Mercerové byly vskutku zákeřné. Sestříhali její slova a pak je poslali Alaricu Sinclairovi!

Záměrně vráželi klín do jejich vztahu!

Jakmile nahrávka dohrála, byl ďáblův výraz znatelně klidnější; zejména poté, co uslyšel větu: "Jsem už zasnoubená s Alaricem Sinclairem. Nech si zajít chuť na své divoké sny!"

Koutcích jeho úst se dokonce mihl nepatrný záchvěv něhy. Ačkoliv velmi rychle zmizel, Marcella Astorová ho svým bystrým zrakem stihla zachytit!