Pohled Ivy

Pomalu jsem stoupala do schodů, ruka mi klouzala po dřevěném zábradlí vyhlazeném časem. Každý schod pod mou vahou tiše vrzl a vytvářel tak rytmus, který mě jakýmsi způsobem uklidňoval.

Ale moje mysl klidná nebyla. Ani zdaleka.

Brad se otázce na svou bývalou ženu vyhnul. Odrazil ji. Změnil téma. Hodil mi tu otázku zpátky.

Něco bolestivého v tom bylo. Něco hlubokého a nezhojeného, čeho se