Pohled Bradleyho

Pomalu jsem vyrazil nahoru, po dlouhém dni jsem měl těžký krok. V domě byl teď klid, rušený jen občasným zvukem hostů, kteří se pohybovali ve svých pokojích, nebo důvěrně známým vrzáním pracujícího starého dřeva.

Zastavil jsem se u Lilyiných dveří a jemně je pootevřel.

Čekal jsem, že ji najdu spící, stočenou pod přikrývkami a s plyšovým medvědem přitisknutým k hrudi, jak to dělala