„Byla to moje chyba, že jsem na vás v minulosti tak tlačil. Odteď už vás nebudu nutit dělat nic, co by vám bylo nepříjemné.“

Gideonova šokující bledost mu dodávala vzezření ztrápeného milence, což Lyru vyvedlo z míry.

Lehce zakašlala, položila na stůl lahvičku s léky, kterou svírala, a vstala. „Tohle je druhá fáze léčby. Nezapomeňte si je brát včas. Já už půjdu.“

„To není třeba. Můžete si je vzít