Lyra cítila na svém krku každičký Gideonův mělký, ale těžký dech. Pálil ji na kůži jako oheň.

Do tváří se jí nahrnula červeň.

„Gideone Hawthorne! Zbláznil ses? Co to říkáš? Gideone!“

Jeho horký pot prosákl skrz jeho tenké pyžamo, a dokonce i skrz Lyřino oblečení.

Gideon byl omámený a jeho mysl zastřená. Celé tělo ho bolelo tak moc, že měl pocit, jako by se měl každou chvíli rozpadnout na prach.

V