Rowan

Byl jsem sám ve svém apartmá na noc, schoulený na sametovém gauči se sklenkou whisky v ruce, kterou jsem z prstů nepustil už celou hodinu. Nebo to možná byly dvě. Už jsem ztratil přehled, kolik drinků jsem si nalil. Potřeboval jsem to a cítil jsem, že ještě nějaké další potřebovat budu.

S prudkým výdechem jsem si přejel rukou po tváři, protože jsem se nikdy necítil tak poraženě.

Nevěděl jsem